V zajetí reklamy

Zvláštní s tou reklamou. Všichni už tak nějak víme, že jí nikdo, ale opravdu nikdo nemá rád. Ale stejně do ní všichni, ale opravdu všichni, sypou peníze. Jakoby si reklama žila už mimo nás. Prostě je. Ví, že ji budeme respektovat, podřizovat se jí a dobrovolně ji držet při životě - a nutno podotknout, že rozhodně ne nuzném – co by za takovou existenci dal průměrný český důchodce? A že na reklamu všichni svorně žehráme a nadáváme, to je jí, myslím, jedno. Nedivte se, že si ale taky trochu přisadím. K rozčílení mi stačí jedna cesta po pražské Jižní spojce. Na jednom z billboardů mi hyperobří shopping centrum sděluje, že u nich budu v zajetí nákupů. Brrr. Znáte někoho, kdo by chtěl být v zajetí? Nejsem masochista, takže v tomhle obchoďáku mě v životě nikdo neuvidí. Zopakuju si své stotisíckrát porušené předsevzetí, že se těmi billboardy nenechám vytočit a prostě si jich nebudu všímat. Ale jde to? Stejně mi pořád rezonuje v hlavě – S naší skvělou nabídkou ulítnete, Díky nám zešílíte radostí, Podlehněte superslevám, Neváhej a už se konečně odevzdej tomu, co ti jinde nenabídnou….

Přijedu domů a ve schránce leták s usmívající se cizí bytostí, která mi mirnixtirnix radostně sděluje, že bez okolků prodá můj dům. COOOOO? Nechci, aby mi někdo prodával střechu nad hlavou. A tím míň bez okolků. A zjevně i bez uzardění!

Pointa je však o mnoho horší než všechny letáky ve schránce. V následujících dnech nakupuju v obchodním centru, které mě rozlítilo svým sloganem. Souvislost s billboardem už si ani neuvědomuju. Jako příslovečný krysař mě sem přivedlo mé zblblé podvědomí. Nakoupím spoustu věcí, které mě učiní mnohem lepším, šťastnějším a krásnějším člověkem. Věřím, že to tak bude, můj navěky vypálený reklamní cejch v mozku mi dává za pravdu. A tak není divu, že takto zdokonalená a vylepšená doporučím známým zcela bezděky realitní kancelář, jejichž makléři vám prodají nemovitost pod rukama, aniž byste si o to řekli. Hele tahle realitka je taková známá, velká, všude se o ní mluví, nemůžou bejt špatný?

Chápete mě? Jak ta ovce. Béééé. Jsem v zajetí, úplně šílená a brzy nebudu mít kde bydlet. Dobře mi tak.

Petra Kruntorádová

Foto Luděk Kovář, Wikimedia Commons

#petrakruntorádová