Malý násilník

Mám doma násilníka, prase a lakomce. Surově mě kouše, plive na mě a o nic se se mnou nerozdělí. „Proč mu to trpíš?!“ „To bude čím dál horší!“ „Oplácej mu tím samým.“ Radí mi okolí. Já to nedokážu. Miluji jej nade vše. Miluji jej, takového jaký je. Vždyť je to můj syn a je mu teprve dva a půl roku.

Navíc, kouše mne přeci, jen když něco vážně potřebuje a já mu zrovna nevěnuju pozornost. Třeba, když se otočím ke sporáku, abych zamíchala oběd, a jemu zrovna nejde nacpat můj notebook do záchodu. To mi hned zezadu otiskne zuby na stehno. Aúúú. Avšak stačí mu jen trpělivě vysvětlit, že mámu to bolí a on toho poslušně nechá. A zakousne se s ještě větší zuřivostí do svého předloktí, pohled pevně zaťatý do mých očí. „Ha, co uděláš teď, mámo?!“ čtu v nich. No, co asi? Ven! Honem ven. Kamkoli, třeba na to blbé hřiště. Tam se zabaví a nebude chvíli kousat. Přesněji, nebude kousat mě ani sebe. Odnesou to ostatní děti. Jakmile některé vyrazí směrem k jeho lopatce, motorce či jakékoli jiné hračce, kterou si zrovna přisvojil, okamžitě má mého malého lakomého buldočka zahryznutého v zátylku. Bože. Domů! Honem domů.

Naštěstí, jak roste, lepší se to. Už tolik nekouše. Kousání nahradilo plivání. Fluše teď, kudy chodí. „Zamávej strejdovi.“ Flus. „Chceš jablko?“ Flus. Zkouší přitom různé cíle. Testuje, kam to bude mít největší efekt, kde sklidí nejbouřlivější reakce. Jídelní stůl je hodně oblíbený cíl. Na plné čáře však vede libovolný obličej v dosahu. Můj, kamarádky, souseda… „Teda, to se přeci nedělá.“ Tato obvyklá reakce dospělých má přitom naprosto opačný účinek. Flus.

Od podlehnutí nátlakům rovnat syna do latě a od pocitu, jestli přeci jen nemám doma skutečného násilníka a prase, mne zachránilo Dětiště. O tomto semináři s Danielem Kauckým, jak žít s dětmi v souhře bez trestání jsem psala už v květnovém čísle PrDoČasu. Díky němu jsem postupně získala větší jistotu, jak řešit synovi projevy, které mi vadí. A které mi vlastně už ani nevadí, protože chápu, proč kouše a plive a můžu včas zasáhnout… A hlavně, uklidnilo mě zjištění, že takového malého násilníka, prasátko a lakomečka nemám doma zdaleka sama.

Máte také jednoho nebo jednu? Že zdravím. Flus.

Zatímco malý násilník sladce spinkal, napsala Markéta Davidová

#markétadavidová