Poezie temné kraje

Pravý domácí blog si žádal můj příspěvek a já se těšila, jak vyberu některou ze svých šuplíkových básniček, vezmu nůžky, budu vystřihovat, lepit a dávat rýmům obrazovou podobu.

Ale při listování sešitem jsem zjistila, že už jsem OBA své jakž takž „optimistické“ produkty použila a zbylých čtyřicet je nepoužitelných, neb velmi, ale opravdu VELMI depresívních. Hluboce jsem se nad sebou zamyslela a musela uznat, že má „tvorba“ je poněkud temná a není jediný důvod, proč by tím měl trpět čtenář tohoto blogu. Řekla jsem si tedy, že to zkusím jinak, pěkně pozitivně a zvesela!

Stáří, smrt a vrásky

na hranici dám, ať

shoří

Pěkně bez nadsázky

poezii vlídnou

tvořím

Jen se nějak nechce

optimismu do mých

básní

Slunce kryjí mraky

Hrdinové nejsou

krásní

Léto rdousí zima

Svatbu brzy pohřeb

střídá

Barbie zradí Kena

Pozitivní je jen

bída

Ptáče padá z hnízda

Vločka příliš brzy

taje

Vzdávám to a mizím

v poezie temné

kraje

Tentokrát temnou múzou políbená Monika Valentová.

#monikavalentová