Holá pravda o holých nohou

Mám takovou mlhavou vzpomínku z raného dětství, že jsem potkal v parku mladý bosý pár. V té době to pro mne bylo něco divného, neznámého a považoval jsem onen pár za naprosté blázny. Kdyby se to stalo dnes, asi bych si pomyslel: To jsou ale sympatičtí lidé.

Sám si totiž v teple nazouvám boty jen velmi nerad, ať už jsme v lese nebo na asfaltu. Už ani nevím, jak naše rodina přišla k bosé chůzi, ale vím, že když jsem s tím začínal, vždy jsem si po jednom proběhnutí bez bot připadal úžasně a cítil jsem v nohou novou energii. Vlastně to není tak dávno…

Dnes je to pro mne naprostý normál, i když někteří kamarádi se mě po tom, co si sejmu boty a případně ponožky, opatrně ptají, zda je mi to opravdu příjemné, jestli se nebojím, že šlápnu na něco ostrého (což se samozřejmě občas stane, ale časem jsem si zvykl) či, že mě něco kousne. Tedy příjemné mi to opravdu je.

Vždyť si vezměte pravěké lovce. Ty boty vůbec neznali a žili. Nebo se podívejte na indiány. Ti také byli od dětství zvyklí chodit buď bosi, anebo jen v tenkých mokasínech.

To, že chodím s holými chodidly, se odráží v jejich podobě. Hned po začátku letních prázdnin jsou tak černé, že to skoro nejde umýt. O konci léta se raději nebudu zmiňovat.

Jediný háček je zima. Tento problém vyřešil výtečný typ bot barefoot. Pokud je znáte, tak víte, že mají tak tenkou podrážku, že v nich cítíte povrch zemský a víte, po čem jdete, i když se nemůžete o nic říznout. Přes tenkou podrážku ale cítíte i teplotu matičky Země, takže v zimě vám v nich může být trochu zima na chodidla, ale už se vyrábějí i zimní barefooty.

Máma, táta i sestra tento typ bot již užívají. Sestru, pokud není bosa, málokdy vidím v jiné obuvi. Tyto boty jsou ale přece jen drahé, a proto je sám ještě nemám a čekám, až mi doroste noha. Já však mám mokasíny. Ano, podařilo se nám sehnat kožené indiánské mokasíny a jsem s nimi moc spokojen.

Nejraději ale chodím úplně bez obuvi a všem to doporučuji. Je to velice zdravé, příjemné a probudí vám to chodidla. Když je to léto, zkuste si někdy sundat boty a proběhnout se.

Své plosky na blogu odhalil Matěj Ovsík,

syn naší redaktorky a fotografa.

#matějovsík