O jednu míň
- Lucie S. Groverová
- May 27, 2015
- 2 min read
PrDoČasu je zas o rok víc, ale na oslavě nás bylo minimálně o jednu míň. Lucie S. Groverová nevěděla, že narozeninový piknik jsme na poslední chvíli pro déšť přeložili domů k Ovsíkům, a tak nás marně hledala a nakonec moc ráda nenašla… Tady je celý příběh z jejího mailu. Petro milá, já měla tak hektický týden, že jsem jen v hlavě držela myšlenku, že budete v pátek v deset na Vyšehradě. Ani jsem ten mail nečetla pozorně, tak až na Vyšehradě jsem se dozvěděla, že to měl být piknik:-) Samozřejmě, že jsem tam nebyla náhodou, protože jsem s naprostou jistotou věděla, že vás najdu. Funguji prostě tímto způsobem. Když už bylo půl jedenácté a já stále chodila všude možně (to tedy byla krása!), tak mi to začalo být divné a i jsem volala Radkovi, jestli na vás má číslo (já už jsem vlastníkem mobilu, neb náš Matyáš ten svůj v záchvatu svého pubertálního šílenství ve Španělsku zahodil na zem v obytňáku, a tak jsem si ho prostě sebrala:-). Než mi ale Radek nějaké číslo poslal, měla jsem čas k zastavení se (fyzicky a psychicky), a tím jsem si vlastně uvědomila, že jsem strašně unavená z četnosti lidského sdílení uplynulých dní a že ve skutečnosti vlastně potřebuji být sama. Že se za vámi sunu vlastně na základě mého rozhodnutí, že to v pátek v deset "dám" a že vás ráda uvidím a zavnímám, ale mé aktuální rozpoložení je jiné. Řídila bych se hlavou, ale ne svými pocity. Telefoní číslo, které mi Radek poslal jsem už vůbec nepoužila a i kdyby jste byli na Vyšehradě, tak už bych se k vám přes všechnu lákavost, nepřidala. Sedla jsem si do trávy, pozorovala barevné rododendrony, vyslechla spoustu příhod o Vyšehradě, neb kolem chodily různé školní výpravy, pokochala se výhledem na Prahu a vše završila pokračováním psaní mé rozepsané knihy, na kterou si nedělám čas, protože vždy upřednostním něco jiného (krmení facebooku například). Poslala jsem vám tedy velikou vlnu díků, neb nebýt tohoto zastavení, byla bych teď na přednášce Aby život nebolel v Kladně, pak bych absolvovala další a další přátelská setkání, a pak mastila domů... Takhle jsem vše zrušila, domů jedu až zítra a píšu si zcela blaženě tu svou knihu:-) Jen už jsem se přesunula a píchla se na síť. Mějte se bájo, bylo mi velikým potěšením vyrazit na oslavu vzniku PrDoČasu. Jak je vidět jeho smysluplnost nemá hranic:-)

Víc o Lucii najdete třeba tady www.sweb.cz/luciegroverova.
Comments