Rozdávejte bez obalu

Ten titulek nemyslím úplně doopravdy, i když… Moc se mi líbily úvahy ve vánočním vydání (jistěže Pravého domácího) na téma „nezatížit darem“. Je zřejmé, že Vánoce nejsou jen o dárcích a tyto nemusejí být velké, drahé… a nemusí jich být mnoho. A jak předat ten jeden, dva, tři…? Zabalené do vánočních papírů, lakovaných motivů vánoc? Nejde o vkusnost, některé jsou i krásné. Ale kolik papíru se vyrobí a potiskne barvami, jen abychom je pro rozbalování roztrhali a druhý den vyhodili? A je to vůbec recyklovatelný papír?

Ne, nevolám po tom, dávat si dárky nezabalené. Rozbalování je často to nejkrásnější, co z dárku zbude (viz rozbalování bot v Pelíškách). Ale pokud nemáte u stromečku babičku, která celý večer poctivě papíry „krade“ obdarovaným, skládá a dává stranou na další použití po roce (díky babi, že jsi to dříve dělala), je opravdu jediná možnost zaskočit do obchodu pro papír zatočený do roličky, zatavený do folie a to celé často v délce nepřesahující 1 metr?

A jsme u toho. Když už „zatěžujeme darem“ nezatěžujme obalem. Hrajme si. Obaly jde vyrobit. Z novin, balicího papíru (obyčejný, bez potisku, ale s vlastním pastelkovým motivem…), ze staré krabice. Co třeba zkusit krabici od žehličky a do ní umístit poukaz na wellness pobyt? Bude žena zklamaná, že nedostala žehličku? Možností nekonečně, "recy vjeci" jsou trendy a pravý domácí vánoční papír se bude na dárku trhat s úplně stejným vzrušeným očekáváním jako ten koupený… nebo ještě s větším?

Bez obalu napsal a dárek v roličce toaletního papíru vyfotil: Pavel Ovsík