Pravé domácí PŘEDSEVZETÍ

A je to tady! Konec roku. A rovnou k tomu začátek dalšího… Jeden neví, zda se má loučit nebo vítat. Prostě zmatek. Asi z toho zmatku se o půlnoci tolik lidí motá. Jsou zmateni. Smutní z loučení a veselí z vítání. Oboje najednou. No řekněte, to už je důvod k motanici.

Pro mnoho z nás je začátek roku také důvod k novoročním předsevzetím. Už to slovo zní ale podezřele. Napište si to a uvidíte: „před-se-vzetí“. Něco, co si vezmete a dokonce ještě před sebou. Sami před sebou si vezmete…svůj závazek? Slib? Slibuji sám před sebou, že… doplňte sami: zhubnu… přestanu kouřit… budu zdravě jíst… naučím se cizí jazyk… najdu si novou práci…nebudu tohle a budu dělat tamto… Je to ale přece jasné… není důležité, co si naplánujeme, ale co pak skutečně děláme. Mluví za nás činy. A nikdy nic nebylo vykonáno v budoucnosti. Konáme jen v přítomnosti. Proto asi tolik předsevzetí zůstane jen v hlavě nebo v plánovacím diáři. A co jsem si sám před sebou vzal já? Pro rok 2016 je plán jasný. Neplánovat, být, žít. Každý den, každý okamžik. Tak, aby mi život chutnal.

Sám před sebou sepsal vyfotil: Pavel Ovsík

A zde ještě pár předsevzetí z prdočasové redakce pro inspiraci:

Zuzka Čítková: "Moje novoroční předsevzetí je jasné. Zvolnit a víc vnímat svět okolo. Minulý rok byl pro mne jako průlet černou dírou. Všechno bylo zrychlené a rozmazané. Bylo to částečně způsobeno dostavbou domu a spoustou projektů, ale už to nechci připustit. Zapomínala jsem v běhu na všechno důležité. Teď o svátcích jsem začala s rekonstrukcí v rodině a vy, milí přátelé, jste na řadě jako další ;-)."

Milka Janotová, korektorka: "Klasická předsevzetí jsem už opustila, konkrétní termíny a závazky mi nedělají dobře, takže si spíš stanovuji cíle. Jsem ale pragmatický člověk, takže to chce něco uchopitelného...

Loni jsem na to šla fikaně: V roce 2015 zapracuji na svém společenském životě, budu poznávat nové lidi, víc se bavit, víc chodit na návštěvy, prostě si užívat. Klaplo to! Mám za sebou náročný, ale hezký a zábavný rok. Moc se mi to líbilo.

Pro tentokrát volím tedy stejnou strategii zobecňování: V roce 2016 se budu víc starat o své tělo, lépe jíst, více cvičit, chodit víc ven. Žádná čísla ani konkrétní cíle. Věřím si. Určitě to klapne."

Kateřina Varhaník Wildová: "Předsevzala jsem si, že už si nebudu vyčítat, že nestihnu úplně všechno, co bych chtěla. Takové výčitky rozhodně nepřispívají mému zdraví, ani spokojenosti mé rodiny."

Taťána Kročková: "Předsevzetí je pro mě vždy určitý čarodějný rituál, jehož naplnění je čistě v mé moci :-) Letos se chci posunout daleko za své dosavadní hranice, zbourat zdi a otevřít to nejvíce ryzí,co je uvnitř. Objevit skryté a netušené možností, uvést do provozu to, co zbytečně stojí v koutě. Třeba i to koště :-) Chci tančit, zpívat, pracovat, tvořit, pomáhat a milovat."

Markéta Ovsíková: "Předsevzetí si nedávám. Vím o spoustě věcí, které bych chtěla dělat lépe (víc cvičit, méně se strachovat, více se usmívat), ale vlastně se teď učím se chválit za to, co a jak dělám. A odnaučuju si vyčítat si. A dovoluji si přijmout se, i když jsem někdy víc zamračená, i když necvičím tak, jak bych měla, i když jsem často přestrašená. Je to nekonečný proces, který nejde ohraničit termínem ani na počátku, ani na konci..."

Markéta Davidová: "Chci více naslouchat své intuici a méně svému strachu, co se schovává za rozum. A pak chci cvičit jógu, pečovat o své tělo, létat hlavou dolů, prohloubit své články do Prdočasu. A odezvdávat před uzávěrkou... Tak to bych stejně nedodržela:-)"

Markéta Čepická Daňhelová: "Předsevzetí si nedávám, peču na to:-)"